Svátek má: Rudolf

Komentáře

Chudoba pro všechny - velký návrat

V Evropě chudoba neznamená zemřít hlady nebo zmrznout, protože není kam se před mrazem schovat.

Společná chudoba může být chápána jako nastolení spravedlnosti, kdy ti, co mají něco navíc, o to přijdou v prospěch těch, co nic nemají, bez ohledu na to, jak se kdo v této situaci ocitl. Pokud jsme opravdu národ, o kterém se říká, že si raději přejeme, aby sousedova koza pošla, než abychom snášeli, že má dvě a my jen jednu, můžeme očekávat návrat k době, kdy si nebudeme muset žádný majetek závidět.

Někdy mám skutečně pocit, že poměrně velká skupina spoluobčanů těžce nese, i jen pokus sousedů zlepšit svou majetkovou situaci uplatněním se jako živnostník nebo majitel malé rodinné firmy. To prosím nejsou jen ojedinělé výkřiky levých ministrů nebo odborářů z povolání, ti jsou jen špičkou ledovce. Závist a nenávist a nemusí být ani třídní, jsou největší pomocnice všech levicových hnutí a stran. Jsou pro ně nepostradatelné a nezmění to ani každodenní vypouštění holubic míru.

Asi jsem nebyl sám, kdo si myslel, že se u nás vize komunismu vytratí s komunisty. Bohužel vytrácí se jen komunisté, jejich myšlenky však zahnízdily ve skupinách s černými,  zelenými, duhovými a jinými prapory. Také má víra, že nás zkušenost z let 1948 až 1989 ochrání od opakování stejné chyby podruhé, selhává.



Dnes je rozhodující, odkud současná levice přichází. Pokud je to západ, tak se cenzura stává starostí o naše duševní zdraví. Nám starším dobře známé centrální řízení s katastrofálními ekonomickými důsledky je vykládáno jako moudrá snaha o záchranu planety. Vznešený cíl záchrany naší planety a šťastný život pro všechny je ideální pro dorůstající mládež, která potřebuje, a vždy potřebovala, nadšení a cíle. V mnohých starších se obrodilo levičáctví,  protože to západní je konečně to pravé. Tak nás národní geny,  nezkušenost mladých a západní levičáctví přivedou po třiceti letech cesty na západ do časů normalizace a plánování, okořeněných sžíváním se s novými kulturami a hlavně s jejich nositeli. 

Paradoxem tohoto návratu je to, že tenkrát vládnoucí komunisté dnes většinou patří k odpůrcům přísunu národů s jinou kulturou. Nevím, zda je možné tomuto velkému návratu zabránit. Pokud jsou naše pol. strany odrazem vůle našich občanů, tak asi ne, protože jim tento návrat nijak nevadí. Původní význam slov pravice, svoboda, demokracie, vlast….. ctí jen poslanci SPD a TRIKOLORY.

Copak to všichni ti, co chtějí, aby byl ve společnosti význam těchto slov zachován, NEVIDÍ ? Kde jsou hlasy všech znevažovaných, urážených, vysmívaných a ožebračovaných živnostníků ?  Copak může ještě někdo z nich věřit slovům o podpoře, když léta, čím dál obtížněji bojují o přežití!? Proč je v mediích stále slyšet, že živnostníci mají mít rezervy, jako by úředníci a ostatní zaměstnanci, kteří jsou doma za    100% platu, je mít neměli. Živnost je na počátku pro rodinu většinou velká  investice, kterou je třeba splácet a když se daří, tak potom tvořit rezervu. Proč, když se to předpokládá u živnostníků, se nečeká, že každý, kdo má práci, si rezervu vytvoří na čas, kdy ji ztratí? Proč se zodpovědné chování očekává a pak trestá jen u někoho?

Karel Petřík