Svátek má: Liliana

Politika

Velikost textu:

Doubrava: Snaha EU všechno řídit je destruktivní

Doubrava: Snaha EU všechno řídit je destruktivní

Poslanci schválená novela zákona o potravinách ukazuje, že lidská omezenost je základním projevem politického rozhodování, říká ústecký senátor Jaroslav Doubrava v rozhovoru s publicistou Františkem Ročkem.

Jaroslav Doubrava, senátor
27. ledna 2021 - 04:20

Podle návrhu zákona má být už od příštího roku ve větších supermarketech 55 procent potravin z ČR.  Protestuje proti tomu především obchodní lobby a třeba i Piráti. Od hrdlořezů alias Pirátů zaznělo z hlasivek Radka Holomčíka: „Diktovat obchodníkovi, kolik čeho má prodat, je absurdní.“ Vy také nesouhlasíte s projednávaným zákonem, proč?

Doubrava: Podobný zákon je nutný, ale musí být koncipován jinak. Pokud jde o Holomčíka, jeho moudro, že diktovat obchodníkovi, kolik čeho má prodat, je důkazem jeho hlouposti. Obchodník je jenom zprostředkovatel mezi výrobcem a spotřebitelem a musí respektovat momentální ve společnosti stanovená pravidla.

Podle vás základní koncepce zákona je špatná. V čem?

Doubrava: Zákon, aby měl význam, musí především definovat potravinovou bezpečnost a z ní vyplývající potravinovou soběstačnost. Musí vytvořit zákonem podmínky, aby limity bezpečnosti a soběstačnosti byly naplňovány v rámci běžné potravinové produkce na území našeho státu. Nejsem odborník na výživu, ale nejzákladnějších potravin nebude více než desítka. Další zhruba desítka potravin patří do potřebných k udržení zdravé výživy. Mělo by se hovořit jenom o těchto potravinách.

Je takový zákon nutný?

Doubrava: Je nevyhnutelný. Zákon se musí zabývat zajištěním potravin z vnitřního prostředí státu v okamžiku krize, kdy nelze počítat s dodávkami ze zahraničí. Zákon by měl stanovit jaké  povinnosti má stát na podporu výroby nejzákladnějších potravin pro naše obyvatelstvo.

Kritici říkají, že potravin je v EU dostatek. Třeba v Polsku za méně než deset let se objem produkce potravin zvýšil o 42 %. Důvodem je vývoz, zejména na západní trhy. Teď Poláci pláčí, že v době koronaviru potravinový kšeft poněkud povadl. Čili potravin je dost. Tak proč krizový zákon o potravinách?

Doubrava: Dnešek nemá pro zítřejší den žádnou váhu. Nevíme, co nás čeká. Dnešní varování kvůli omezením v dopravě kvůli pandemii je naštěstí jenom o málo smrtelném koronaviru. Ale mohou přijít dramatičtější změny počasí – především sucho, a politické problémy, islamistické nepokoje ve Francii, občanská válka na Ukrajině, cokoliv. Kamionová doprava je velmi zranitelná. Příkladem jsou problémy na hrancích v čase koronaviru, které jsme zažili, a to jsou jenom drobnosti. Sám jste psal, že z dlouhodobého hlediska nejrozumnějším a technicky dobře zvládnutelným způsobem dopravy je v krizových časech epidemií převoz zboží nákladními vlaky až do regionu konečné dopravy. Tedy s minimem obslužného personálu, a se snadně dezinfikovatelnými vagony a kontejnery.



Čili za 10 let může Evropa vypadat již úplně jinak, a kdo bude co nejvíce soběstačný, bude na tom lépe?

Doubrava: Ano. Jedinou jistotou je, že nemáme žádnou jistotu. EU je úřednický moloch, který v době krize bude k ničemu. Ale protože jsme hodně malý stát, musíme svou infrastrukturu přizpůsobit nejistotě postupně, s předstihem. Co dělat? Investice do zvyšování produktivity by měly být hnací silou růstu produktivity a zvyšování objemu potravin, a to zvýšením výroby strojů, zvýšení mechanizace, snížení nákladnosti a distribucí vody tak, aby se jí v zemědělství neplýtvalo. Včetně ukončení zbytečného pěstování řepky pro palivo v autodopravě. To vše uspoří peníze a učiní zemědělství stabilnější proti výkyvům počasí i politiky.

Čili nevěříte ve stabilitu EU. Musíme se o sebe postarat především sami. Co v tom musí udělat stát?

Doubrava: Zajistit dostatečné skladovací kapacity pro stav nouze, a především definovat druhy a množství potravin, které musí aktuálně být ve státní rezervě, a které přednostně pěstovat, a zajistit jejich přednostní prodej před prodejem téhož zboží dovezeného ze zahraničí. Koncepčně do potravinové soběstačnosti a bezpečnosti spadá také kvalita a množství zemědělské půdy a dostatek kvalifikovaných lidí. Stát by tedy měl určit strategické, nezastavitelné množství zemědělské půdy.

Jak tuto potřebu definovat?

Doubrava: Definovat kolik je třeba čeho vyrobit, aby došlo k zajištění nejzákladnější potravinové soběstačnosti, a teprve v tomto momentu stanovit zákonem, aby velké obchody jako samoobsluhy typu Billa, Penny, Lidl atp. musely nabízet tento typ zboží třeba ze 75 % z české produkce. Teprve v tomto kontextu má smysl vytvářet nějaký limit povinného prodeje nejstrategičtějších českých výrobků. Pokud by zemědělci od nejmenších po velkofirmy/farmy měli vhodné dotace a případně i zaručené minimální ceny výkupu produktů od státu při nadprodukci, to by byl zákon, pro který bych zvedl ruce i nohy.


Můžete uvést příklad?

Doubrava: Pokud chceme být soběstační ve výrobě vepřového masa, musíme dotovat rozšíření chovů a zajistit udržení výrobně rentabilní ceny. Neznamená to preferovat jenom velkochovy, ale podporovat i menší chovy. Případně i malým chovatelům zajistit, aby měli jistotu – je třeba v omezené míře zajistit odkup vykrmených pašíků za garantovanou cenu. Proč? Z epidemiologického hlediska. Aby byla populace zvířat hůře postižitelná náhle se šířící epidemií. Čím více chovatelů, tím větší šance, že se řadě chovatelů nákaza vyhne.

Vrátím se k EU. Nevěříte v její význam. Spíše považujete EU za sabotéra?

Doubrava: EU je dobrý koncept pro společnou ekonomickou zónu. Ale snaha EU všechno řídit je z dlouhodobého hlediska destruktivní. Například současný návrh zákona, o kterém pochybuji, podle jiných kritiků je prý v rozporu s unijním právem. Podle článku 34 smlouvy o fungování EU je množstevní omezení dovozu zakázáno. V tom je problém. EU vytváří tzv. svobodně alias demokraticky nerovnosti a závislosti. EU je protektorátní systém, který tak trochu připomíná hitlerovskou administrativu. Vše podle centra, dnes to je nějaký Brusel. Zmiňoval jste polské zemědělství. Vyrábí jídlo na vývoz. Polsko má velké území, ohromné zázemí pro zemědělství v protikladu k malému Česku. Eurosystém údajně bezbřehé svobody straní státům se silným zázemím.

Tvrdíte, že EU oslabuje bezpečnost Evropy. Proč?

Doubrava: EU je společenství nesourodých států, ve kterých získávají zcela zákonným způsobem navrch větší silnější státy nad menšími. Co je v tom demokratického? Chybí elementární bezpečnostní uvažování. Omezuje se sotva na terorismus. Idioti vedoucí kanceláře EU jsou naprosto lhostejní vůči tomu, že jednotlivé státy musí mít schopnost zajistit bezpečnost svého území také z hlediska nejzákladnější potřeby energií a potravin pro své obyvatelstvo. Na rozdíl od idiotů z EU považuji za nutné, aby byla zabezpečena základní energetická nouzová čili záložní infrastruktura ve formě uhelných elektráren a uhelných dolů. Z hlediska bezpečnosti nemůžeme počítat s dodávkami brambor z jihu Evropy, s ropou a zemním plynem ze vzdálených lokalit kdesi v Rusku, Kazachstánu, někde ve Středozemním moři nebo v Norsku. Cesta do Čech znamená bezpečnostní riziko z dopravy na dálku. „Špinavé“ české uhlí je bezpečnostní energetická krizová pojistka, a také surovinou pro chemický průmysl.

Ani s tímto zákonem, který nastiňujete, nebude EU souhlasit, protože se jedná o diskriminaci zahraničních výrobků. Byť by se to týkalo jenom velmi omezeného počtu výrobků. Kromě toho našel by se mezi politickými šmouly v parlamentu, v senátu a ve stranických aparátech, někdo, kdo by na této koncepci zcela vážně pracoval?

Doubrava: Na tuto otázku, bohužel, neznám odpověď… Či spíše, kdyby takoví mezi námi byli a našli si čas na zformování profesionálně jednajícího přípravného týmu, nevznikl by současný zmršený zákon, ale zhruba to, o čem jsem hovořil.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)