Svátek má: Lumír

Zprávy

Velikost textu:

SZ: Evropané se „sklonili“ před diktátem USA vůči Íránu!

SZ: Evropané se „sklonili“ před diktátem USA vůči Íránu!

Francie, Británie a Německo zavedly mechanismus řešení sporů ohledně jaderné dohody s Íránem, píše Süddeutsche Zeitung.

Ilustrační foto
16. ledna 2020 - 11:06

Tento postup může skončit obnovením sankcí Rady bezpečnosti OSN proti Teheránu. Šéf íránského ministerstva zahraničí Mohammad Javad Zarif vyčetl Evropanům, že se sklonili před „diktátem“ Washingtonu, a zdůraznil, že taková politika nepřinese žádné výsledky.

Francie, Británie a Německo zvyšují tlak na Írán v konfliktu ohledně jaderné dohody, píše Süddeutsche Zeitung. Ministři zahraničí těchto zemí uvedli, že mají v úmyslu podle smlouvy zahájit mechanismus řešení sporů. Reagovali tak na skutečnost, že v květnu Teherán postupně odmítl plnit své závazky, a po atentátu na generála Kásima Sulejmáního se domníval, že by se při provádění národního jaderného programu neměl nijak omezovat.

Šéf německého ministerstva zahraničí Heiko Maas uvedl, že tato porušení „již nezůstanou bez odpovědi“. Zároveň zdůraznil, že cílem Evropanů je zachovat dohodu a hledat „diplomatické řešení“. Vyzval Teherán ke „konstruktivní“ účasti na procesu vyjednávání. Ve společném prohlášení ministři zahraničí Německa, Francie a Spojeného království vyjádřili naději, že „lze najít cestu z bezvýchodné situace“, a znovu odsoudili hlavu Bílého domu Donalda Trumpa za porušení jaderné dohody a politiky maximálního tlaku na Írán.
 
Jak uvádí noviny, zavedení mechanismu pro řešení sporů by však mohlo vést k obnovení sankcí Rady bezpečnosti OSN proti Teheránu. Kromě toho je možné, že EU může uložit vlastní sankce. Íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif vyčetll Evropanům, že se „sklonili“ před „diktátem“ Washingtonu. Místo toho by měli mít odvahu plnit své závazky podle dohody. Zdůraznil, že za posledních 20 měsíců nic nepřinesla pacifikační politika vůči Spojeným státům a také nikdy nic nedá.


A přesto, soudě podle prohlášení, Berlín, Londýn a Paříž mají zájem na zachování dohody. Konec konců umožňuje velmi přísný dozor nad íránským jaderným programem prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Otázka také zůstává otevřená: „Budou Evropané schopni přesvědčit Írán, aby jednal?“

Letos v létě navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron poskytnout Teheránu úvěrovou linku ve výši 15 miliard eur, pokud by souhlasil s tím, že bude diskutovat o možnosti rozšíření jaderné dohody, jakož i o své úloze v regionu Blízkého východu a raketovém programu (v podstatě to znamená „revizi“ stávají dohody podle amerických požadavků – pozn. red.). Britský premiér Boris Johnson řekl, že nová americká dohoda s Íránem by mohla pomoci překonat krizi, ale po atentátu na Sulejmáního se tato možnost jeví jako nemožná. K tomu by ale mělo skončit prezidentství současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, dodává Süddeutsche Zeitung.

A skutečností je, že kromě verbálních projevů ohledně zachování jaderné dohody EU v praxi na její podporu a motivaci Teheránu ji dodržovat v praxi nic neudělala. Naopak, obchod s Íránem se snižuje a další firmy vzdávají své působení v tomto obchodu v obavách z amerických sankcí a neschopnosti EU je ochránit. Následně jednostranné výzvy, aby Írán dodržoval dohodu zní pokrytecky. Rozhodnutí Francie, Británie a Německa rovněž podrobila kritice i Čína s tím, že to určitě nepomůže v deeskalaci napětí. Podle Ruska pak rozhodnutí „eurotrojky“ prudce snižuje šanci na zachování jaderné dohody s Íránem.

(kou, prvnizpravy.cz, sueddeutsche.de, foto: arch.)