Svátek má: Hynek

Komentáře

Jaroslav Štefec

vojenský a bezpečnostní analytik

Někteří ministři nedokáží vyhodnotit mezinárodní dopady svých slov

Před několika dny zahynula po explozi výbušniny, nastražené ve vozidle jejího otce, který byl zřejmě hlavním cílem útoku, ruská novinářka Darja Duginová, dcera údajného „Putinova ideologa“, Alexandra Dugina.

K této vraždě se vyjádřila na svém facebooku osmačtyřicetiletá politička, ministryně obrany za ODS, Jana Černochová, slovy „Potlačuji přirozenou lidskou reakci na tragickou smrt. Ale toto jsou skuteční vrazi a váleční štváči. A není mi líto ani dcery, ani truchlícího otce. Je mi líto tisíců lidí zavražděných v důsledku jejich propagandy a odporné ideologie,“. A dodala, že Rusové si noc, kdy Duginová zahynula, zapamatují.

Váhal jsem, zda vůbec komentovat toto bezprecedentní vyjádření oficiální představitelky české vlády. Navíc veřejně prezentované v době, kdy ČR (formálně) předsedá Radě EU a lze je tedy chápat jako sice neoficiální, ale přece jen společné stanovisko šéfů resortů obrany všech členských zemí Unie. Jako člena mezinárodního Centra pro výzkum terorismu mě přesvědčil mě až fakt, že na něj reagovala i americká EIR, Executive Intelligence Review, a věnovala mu krátký komentář, vycházející z článku Ondřeje Pleváka na serveru EURACTIV.

Ten bez dalších komentářů citoval slova ruského velvyslance při OSN, Vasilije Něbenziji, jimiž reagoval na vyjádření české ministryně obrany: "I když ponecháme stranou morálku, která byla mezi našimi západními kolegy již dávno nahrazena rusofobií, prohlášení Černochové jsou ve svém jádru otevřenou podporou a oslavou teroristického útoku proti jednomu z našich občanů". Uvedl také odmítavé reakce Fialy, Lipavského a Černochové na jeho slova.

Článek přinesl rovněž informaci, o níž by se rozhodně měly zajímat české zpravodajské služby. Proruští separatisté z tzv. Doněcké lidové republiky (DLR) podle autora údajně tvrdí, že odvrátili teroristický útok, o kterém se domnívají, že měl být proveden Ukrajincem, vycvičeným v České republice, během referenda o připojení DLR k Rusku. EIR jeho slova doplnila zprávou TASSu, podle níž byl tento ukrajinský přeběhlík naverbován ukrajinskými zvláštními službami a vyškolen na území ČR českými a ukrajinskými instruktory v zakládání požárů a používání výbušnin.

Nebudu teď řešit, kdo spáchal vraždu novinářky Duginové, ani kdo ji připravil. A nebudu ani řešit tvrzení paní Černochové, že se jednalo o „fašistickou propagandistku“. Podstatné je, že se zachovala krajně nezodpovědně, když tento útok vůbec komentovala. Jako členka vlády, nesoucí odpovědnost za obranu ČR, musí striktně dodržovat jak zákony České republiky, tak i znění mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána (včetně Severoatlantické smlouvy).

Zdá se, že nejen paní Černochová, ale dokonce ani pan Lipavský (což je u něho jako ministra zahraničí obzvláště pikantní), nedokáží vyhodnotit mezinárodní dopady svých slov. Očekával jsem tedy realistickou reakci alespoň od premiéra Fialy, jehož politologické vzdělání by mu mělo přece jen být jistým vodítkem. I jeho výroky však spíše než na politickou profesionalitu ukazují na setrvalou platnost tzv. Rumlova principu, vyjádřeného slovy „Profesionalitu získáváte jmenováním do funkce“. Jde o reakci náměstka MV Jana Rumla z počátku 90. let na dotaz redaktorky České televize, zda je nový mladičký ministr Langoš dostatečně profesionální, aby zvládl tak složitý resort, jako je vnitro.



Vraťme se však k našemu problému. V první řadě musím konstatovat, že exploze, která způsobila smrt Duginové, má všechny typické rysy teroristického útoku. Bez ohledu na to, kdo čin naplánoval a spáchal. Ať už to byla pracovnice ukrajinských tajných služeb, jak tvrdí ruská strana, nebo interní akce ruských protiputinovských sil, jak tvrdí Ukrajina. V tomto smyslu je ovšem zajímavá hysterická reakce ukrajinského ministerstva zahraničí, které si po velmi střízlivém, lidském a neadresném vyjádření papeže Františka k tomuto činu předvolalo „na kobereček“ papežského velvyslance v Kyjevě. Proč, když s tím podle slov jejích představitelů nemá nic společného?

Infantilní nahánění „like“ a politických bodů na lidském neštěstí způsobilo nejen další vyhrocení vztahů ČR s vojenskou, energetickou a surovinovou velmocí, kterou je bezesporu Rusko, ale komplikují i naše vztahy s bezprostředním sousedem, na němž jsme ekonomicky (a energeticky) zcela závislí, s Německem. Dětinsky agresivní výmluvy po vzniku problémů pak evokují oprávněnou otázku, zda je ministryně obrany natolik vyzrálou osobností, aby dokázala garantovat bezpečnost českého státu ve složité situaci, v níž se aktuálně my i celá Evropa nacházíme. Svým konáním spíše jen znovu potvrdila svou neschopnost (a/nebo neschopnost svých poradců) orientovat se v bezpečnostních hrozbách, mezinárodních vztazích a diplomacii, o absolutní neznalosti reálií ruské politické scény ani nemluvě.

ČR jako stát se „oficiálním“ schvalováním teroristického činu (byť interně popíraným, ale diplomatickými představiteli cizích zemí akceptovaným jako fakt), nebo dokonce (zatím samozřejmě nepotvrzeným, a rád bych věřil, že oprávněně) podporou či tolerancí přípravy teroristů (v tom jsme měli bohaté tradice za minulého režimu, kdy pojem „Semtex“ budil oprávněnou hrůzu v celém západním světě), stává potenciálním cílem odvety. Jsou-li neadresné teroristické útoky profesionálně připravené, zpravidla je nelze označit za akt vojenské agrese. A obávám se, že by NATO nebo EU nemělo sebemenší zájem na tom něco měnit kvůli "neznámému státečku ve středu Evropy". Máme s tím své historické zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že jako stát nejsme na teroristické útoky vůbec připraveni, jejich prevence je katastrofální a reakce na ně nejsou prakticky vůbec cvičeny (o přípravě nás, občanů, ani nemluvě), jedná se o vysoce rizikové jednání české vlády jako celku, na což by měl logicky reagovat Parlament ČR, nebo alespoň jeho zahraniční, bezpečnostní a obranné výbory. Proto lze nejen z těchto důvodů jakékoliv vyjádření kteréhokoliv člena vlády ve smyslu, který je možné vykládat jak podle platných zákonů ČR, tak z hlediska mezinárodních standardů jako schvalování, nebo dokonce podporu terorismu v cizí zemi, označit za vysoce nezodpovědné a riskantní jak pro něho samotného, tak i pro obyvatele ČR.

Apeluji proto na naše politiky: Skutečně nejsme ve válce, i když premiér Fiala tvrdí opak. Subjektivní názory na dění kolem nás, kterými se snažíte oslovit své voliče, jsou z hlediska bezpečnosti občanů ČR vysoce nezodpovědné a rizikové. Prosím, snažte se jich zdržet! Život nejsou ani sociální sítě, ani televizní kamery. Než začnete nejen na sociálních sítích něco psát nebo veřejně mluvit, přemýšlejte! Vaše kroky ohrožují zdraví a životy nás, občanů ČR!

Jaroslav Štefec

Souhlasíte s tvrzením premiéra Fialy, že jsme ve válce?

Ano
transparent.gif transparent.gif
33%
Ne
transparent.gif transparent.gif
67%