Svátek má: Barbora

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Projevy karantény COVIDU-19 – více sedíme a hůř se stravujeme

V souvislosti s pandemií onemocnění covid-19 se objevilo mnoho témat, které je potřeba řešit. Jedním z nich je jednoznačně důležitost pohybu.

Ten byl v nejhorších stádiích pandemie značně omezen nebo dokonce zcela blokován, ať už vládními opatřeními či jinými doporučeními v oblasti veřejného zdraví. Na jedné misce vah je samozřejmě přínos těchto opatření, jelikož pomáhala a nadále pomáhají snižovat míru infekce, ale na druhé misce vah stojí jejich negativní účinky, které se projevovaly v omezení běžné každodenní činnosti, ať už fyzické aktivitě každého z nás, možnostech cestování, sociálního kontaktu, větších shromáždění, uzavření sportovišť a kulturních akcí.

Veškerá omezení vztahující se k fyzické zdatnosti jednotlivce představují zátěž pro zdraví celé populace, protože právě fyzická aktivita je pozitivně spojována s posílením imunitního a kardiovaskulárního systému, zlepšuje duševní zdraví, posiluje svalstvo, zvyšuje kapacitu plic a pomáhá v boji proti infekcím.

Na zásadní vliv pohybové aktivity upozorňuje také studie časopisu Nutrients s názvem Účinky karantény během pandemie COVID-19 na výživové chování a fyzickou aktivitu: Výsledky mezinárodního online průzkumu ECLB-COVID19 (Effects of COVID-19 Home Confinement on Eating Behaviour and Physical Activity: Results of the ECLB-COVID19 International Online Survey), která byla publikována na konci května loňského roku.

Tato studie se zabývá důsledky, které přinesla omezení v rámci pandemie covid-19 na chování a životní styl, a na vzorku 1047 respondentů prezentuje výsledky změn fyzické aktivity a výživového chování.

Výzkum, který proběhl v roce 2020, přinesl očekáváný výsledek v podobě negativního vlivu domácí izolace na pohybovou aktivitu všech úrovní (energickou, mírnou, chůzi i celkovou pohybovou aktivitu) a navíc došlo ke zvýšení denní doby sezení o více než 28 %. Alarmující je podíl jedinců, kteří seděli v rámci karantény více než 8 hodin denně. Počet těchto jedinců se zvýšil z 16 % na 40 %. Sedavé chování se u 27 % vzorku zvýšilo dokonce o 5 a více hodin, než bylo v době před karanténou. Souvisel s tím i nárůst užívání informačních a komunikačních technologií o 15 %.



Izolace lidí v domácnosti se projevila s ohledem na výživové chování především v omezeném přístupu k čerstvým potravinám, konzumaci většího množství potravin, nezdravých potravin a potravin horší kvality ve srovnání se standardními životními podmínkami. Což je v době ohrožení imunitního systému problém, jelikož kvalitní a vyvážená strava je důležitá nejen pro zdraví, ale i obecnou pohodu. V kombinaci s nedostatkem pohybu pak dochází k růstu hmotnosti jedince, což může vyústit i v nadváhu, která je dalším rizikovým faktorem nejen pro onemocnění covid-19. Je zajímavé, že tento výzkum také jednoznačně hovoří o tom, že nadměrné pití alkoholu výrazně pokleslo. Negativní změny ve stravovacích návycích lze přičíst především konzumaci stravy z úzkosti nebo nudy, poklesu motivace k účasti na pohybové aktivitě nebo dodržování zdravého stravování a také nárůstu stravování na základě nálady.

S výsledky podobných výzkumů je třeba nadále pracovat, protože pandemie stále ještě neskončila a rozhodně je nutné zaměřit se na pohybovou aktivitu a výživové chování jedinců. Pomoci by mohlo i zařazení střídání doby sezení a stání každých 30 minut. Pracovat se dá také na zlepšení stravovacích návyků např. snížení frekvence jídla, pravidelná strava (rozdělení celkové denní energie – 40 % snídaně, 30 % oběd a 30 % večeře), konzumace kvalitní stravy a zařazení přerušovaného nebo dlouhého období nalačno (tj. více než 12 hodin). Motivovat lidi vstát může být prvním krokem k podpoře zdraví a eliminaci sedavého způsobu života.

Zdeněk Ertl


Zdroj: AMMAR, Achraf, Michael BRACH, Khaled TRABELSI, et al. Effects of COVID-19 Home Confinement on Eating Behaviour and Physical Activity: Results of the ECLB-COVID19 International Online Survey. Nutrients [online]. 2020, 12(6) [cit. 2021-6-18]. ISSN 2072-6643. DOI: 10.3390/nu12061583. Dostupné z: <https://www.mdpi.com/2072-6643/12/6/1583>.