Svátek má: Vincenc

Politika

Velikost textu:

Štefec:Seriózní jednání od „starých“ států EU vůči nám se nedá čekat

Štefec:Seriózní jednání od „starých“ států EU vůči nám se nedá čekat

Od poloviny minulého roku žijeme v neustálém stresu z pokračující pandemie nemoci Covid-19, píše n acebooku Jaroslav Štefec.

Jaroslav Štefec
25. února 2021 - 06:20

Místo toho vnímáme spíš zmatky, chaos, improvizaci a amatérismus v té nejhorší podobě, doprovázený projevy okázalého papalášství a nabobského chování politiků, „lepšolidí“ a tak zvaných celebrit. Jejich plážové snímky na sociálních sítích z luxusních dovolených v destinacích, absolutně nedostupných „obyčejným“ lidem, žijícím v ČR od výplaty k výplatě v izolaci a ve strachu z budoucnosti, mejdany v hotelích za okázalého nezájmu policie, nebo návštěvy VIP fotbalových akcí „jen pro zvané“ rozhodně nepřispívají ke zklidnění situace. Spíše zvyšují všeobecnou frustraci, naštvanost a odpor i proti rozumným pravidlům, jejichž dodržování reálně snižuje riziko rychlého šíření nákazy a zachraňuje životy lidí.

Stav české společnosti včetně zdravotnictví samozřejmě nelze házet jen na současnou vládu. Ta zdědila těžce poddimenzovaný systém, nepřipravený čelit výzvám celosvětové pandemie, stejně jako zdědila de facto neexistující armádu, neschopnou a nepřipravenou bránit území ČR, nebo policii, orientovanou v první řadě na vybírání pokut a jen díky stále ještě fungující „staré gardě“ vyšetřovatelů schopnou relativně slušně vyšetřovat i vraždy a závažnou kriminalitu. Současná krizová situace ale stále jasněji ukazuje reálnou slabost unaveného premiéra a neschopnost jím vedené poloamatérské vlády čelit ani hloupým akcím a smysl postrádajícím nápadům pokud možno ještě slabší a amatérštější opozice, ani „spásonosným“ aktivitám EU. České republice viditelně chybí státníci formátu Miloše Zemana nebo Václava Klause v osobách padesátiletých zkušených politiků, kteří jasně vědí, co chtějí a mají na mysli zájmy ČR jako skutečného státu a ne pouhé exploatované kolonie.

Vláda žongluje čísly, ukazateli a opatřeními, která jsou v konečném důsledku neúčinná a situaci spíše zhoršují. Účelných a efektivních kroků ke zlepšení situace je poskrovnu. Ať už se jedná o ochranné pomůcky a jejich zajištění, o urychlenou mobilizaci pomocného zdravotnického personálu, o testy pro školáky, nebo nejnověji o vakcíny a očkování. Premiér Babiš se chlubí počty vakcín, které nám údajně „za levno“ nakoupila EU (my je samozřejmě zaplatíme) a připraveností ČR očkovat co nejrychleji všechny zájemce. Samozřejmě na bázi dobrovolnosti. Bohužel, začínám mít neodbytný pocit, že jedná nikoliv ve prospěch nás, občanů, kdy se očkování bez ohledu na skepticismus části populace ukazuje jako skutečně účinná metoda ochrany obyvatel a omezení ekonomických a společenských škod, ale spíše ve prospěch dovozců a kšeftařů s rouškami, respirátory a testy, kterým prodlužování současné agonie strachu a zoufalství víc než vyhovuje.

Zatímco Izrael, takto nečlenská země EU, už dokázal proočkovat padesát procent populace, Velká Británie, rovněž nečlen EU, už zvládla naočkovat více než 5 miliónů obyvatel převážně vakcínou AstraZeneca a v Rusku akceleruje nevídaným tempem očkování vakcínou Sputnik V., vláda ČR jako by nevnímala realitu a čekala na pověstného Godota dodávek „levné“ vakcíny, vyjednaných EU. Že všechno nemusí být ani zdaleka tak, jak si to politici malují, už pochopili a o své občany se přednostně snaží postarat i členské země Unie. Patří mezi ně například Chorvatsko, ale i nám blízké země V4, Maďarsko a Slovensko. A zatímco Polsko, Izrael a další země jasně řekly, že očkování proti Covid-19 bude prokazováno uvnitř země i v zahraničí speciální kartou, v ČR se „z politických důvodů“ nic podobného nechystá. K naší vlastní škodě.



Halasně ohlašovaná „láce“ EUvakcín má totiž i další úskalí. Například nemožnost upřednostnit některý druh vakcíny v případě, že se ukáže její vyšší účinnost. Nebo samotný harmonogram dodávek vakcín do ČR, roztažený na více než rok. Minimálně 30 % dodávek přitom není zatím vůbec potvrzeno, ale pouze „přislíbeno“. Škody na ekonomice a v sociální oblasti, které vzniknou kvůli zpoždění harmonogramu díky „přednosti“ starých zemí EU a velkoodběratelů jako je USA, Německo, Francie a bohaté arabské země mohou mnohonásobně převýšit tzv. „úspory“ na cenách vakcín.

Jen pro představu: za dávky vakcíny pro cca 5,5 miliónu obyvatel ČR údajně zaplatí 3,4 miliardy korun. Cena jedné dávky vakcíny (bez ohledu na výrobce) je tedy přibližně 310,- Kč bez nákladů na dodávku, distribuci, skladování a vlastní očkování. Přitom očekávaný (oficiálně uváděný) výpadek ekonomiky za rok 2021 oproti počátku koronavirové krize se odhaduje na cca 650 miliard a nárůst počtu nezaměstnaných až o 250 000 tisíc. Každý den, o který se podaří zkrátit nouzový stav ekonomiky, tak přináší snížení ztrát o stovky miliónů korun. Musím se proto ptát: Neměla by vláda za této situace přistoupit k samostatnému jednání o nákupu jednoho konkrétního druhu vakcíny, který se již osvědčil a zajistit co nejrychlejší proočkování většiny české populace bez ohledu na případnou vyšší cenu?

Pokud by proběhlo očkování většiny obyvatel ČR do září letošního roku, přínos z obnovení ekonomických aktivit, normalizace života a návratu ke standardnímu vzdělávacímu procesu na českých školách (doufejme včetně Newtonových zákonů a zákona Ohmova) by více než vyvážil jakkoliv zvýšené náklady na nákup vakcíny. Jakékoliv váhání a čekání na zázrak seriózního jednání ze strany „starých“ států EU vůči naší malé koloniální zemičce je skutečně trestuhodné. Vláda by si to měla uvědomit už v souvislosti s blížícími se volbami. Zatím se příliš nepředvedla. Má šanci to aspoň částečně napravit.

(rp,prvnizpravy.cz, fb, foto:arch.)