Svátek má: Milan

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Vrbětice a solidarita, to není tak jednoduché spojení

Zbořil: Vrbětice a solidarita, to není tak jednoduché spojení

<< VIDEO >> Solidarita je když….například Čína oznámí podporu Rusku nejen v případě západních sankcí vůči Rusku.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
1. května 2021 - 03:20

Tento týden se objevila zpráva o další červené čáře, tentokrát už to nebylo ze strany Ruska ale ze strany Číny. Čína vyhlásila Rusku podporu  vzhledem k dalším západním sankcím.

Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Mám takový dojem, že nejenom naše média a naši občané, ale dokonce i významní politici nevěnují pozornost posledním vyjádřením jak prezidenta Putina, tak představitelům čínské vlády, která na mě dělají dojem, že  došlo ke  koordinaci  politiky těchto dvou zemí. A to jak uvnitř jednotlivých zemí, kde se dohodli na jakémsi paralelním a víceméně společném postupu proti takzvanému extremismu, což je to  absurdní téma, které také Evropané a zejména německá politická reprezentace zavedla do mezinárodně politického diskurzu. Ale    hlavně v tom smyslu, jak je  toto slovo  používáno ruskou a dnes i čínskou stranou  v mezinárodní politice.

Ono to tak na první pohled nevypadá a zdá se nám to příliš vzdálené  reálné situaci, ale já abych pravdu řekl se přímo obávám toho, že někteří naši politici, což zase na druhé straně není tak důležité,  ale někteří evropští a američtí politici si neuvědomují oč vlastně se jedná. Přeci toto vystoupení, a to paralelní, či de facto společné prohlášení o tom, že si tyto země budou pomáhat v odstraňování následků  ekonomických sankcí a nepřekročitelnosti nějaké černé nebo červené čáry,  to je taková elegantní ornamentální  fráze z čínské nebo ruské diplomacie. Ale ta hlavní věta, která tam zazněla je, že  se tyto dvě země budou společně bránit ohrožování své svrchovanosti. To je věta  vyslovená tak, jako kdybychom byli v situaci v předvečer války, nějaké velké války, a to zda se bude odehrávat ve vzduchu, v kosmu nebo prostřednictvím tankových bitev někde v nějakém zapomenutém koutu světa, je skoro lhostejné. Vůle byla projevena, slova vyslovena,  kdo tomu nechce rozumět, tak se  asi stane obětí  svého nedorozumění.



Spojení  know-how vojenské techniky a  technologií, a  schopnost masově vyrábět  zbraně i jako systémy, může být nejenom pro Spojené státy, a samozřejmě i pro jejich evropské spojence, příliš nebezpečné.

Ale ono to také ukazuje na neschopnost poučit se  z historie, protože dneska na seznamu nepřátel Spojených států jsou obě ty velké země - Ruská federace a Čínská lidová republika -, které mají ve světě už dnes nové spojence.

Také obnova koalice ochotných z doby útoků proti Iráku, proti Libyi a dalším zemím je stejně nebezpečná, protože americká diplomacie se stále ještě utěšuje tím, že dnes jí tvoří 30 zemí, které jsou se Spojenými Státy solidární. Za Napoleona jich bylo 14,  za Adolfa Hitlera 14 až 20 a pořád jsou to ty stejné země které říkají, že jsou ochotné, ale nevíme do jaké míry a jak dlouho a zda mohou skutečně ke „konečnému vítězství“ přispět nějakou svou významnou pomocí,“ hodnotí situaci Zdeněk Zbořil.

Vrbětice a solidarita…
 
„Ono stačí jenom se zmínit o Vrběticích, a o vyslovení solidarity, kterou požadují všechny frakce Evropského parlamentu, ale o my o něm ani nevíme, protože jen rezoluce  o tomto mezinárodně-právním aktu by musela být přijata jednomyslně, zda se ta jednomyslnost skutečně v Evropské unii najde.

Mám strach nikoliv z vojenské síly a ze spojení silné ekonomiky a rychle se vyvíjející ekonomiky v Čínské lidové republice, ale také v Ruské federaci, o které se tady vlastně z našich informačních zdrojů téměř nic nedovídáme. Nedovídáme se nic o tom, co se tam stalo za posledních 20 let a jak rychle to vlastně jde dopředu a jen si opakujeme fráze z dnes už dávné minulosti o „zaostalosti“ a zbědovaných porobených národech. Natož se umět pohybovat ve velkých  městech a dnes už i v jejich před lety zanedbaném okolí.
 
Bojím  se té naší nevědomosti nebo neochoty se poučit z toho, co se stalo a děje  v těchto zemích,  které považujeme dnes za své  nepřátelé tak dlouho, až si to lidé v těch to zemích začali myslet i o nás.  A dali si nás, podobně jako Spojené státy už před několika léty, také na svůj seznam a myslí si dnes něco podobného o nás.

A obávám se také, zda se ještě  obě strany dokáží tohoto svého „temného nedorozumění“ zbavit nebo alespoň trochu prohlédnout,“ dodává Zdeněk Zbořil.


Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)