Svátek má: Artur

Politika

Velikost textu:

Zbořil:Doufejme, že nebudeme slavit Mnichov nebo vznik Protektorátu

Zbořil:Doufejme, že nebudeme slavit Mnichov nebo vznik Protektorátu

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout státní svátek, svátek sv. Václava, kdy si připomínáme jeho smrt, ať už to bylo v roce 929 nebo 935, ale i naše vztahy s Německem.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
30. září 2020 - 03:20

Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Je to jistě výročí, které bude hojně připomínáno, je to státní svátek. My jsme si už jako studenti dělávali trochu legraci, takovou hloupou recesi, že největším úspěchem sv.Václava je , že podepsal smlouvu s německými sousedy Českého státu o každoročním odvádění 300 hřiven stříbra do Němec a 300 párů volů. V podstatě žijeme v době, kdy se ta první část toho slibu dál naplňuje, těch 300 hřiven stříbra, které odvádíme do Němec nebo do pokladny EU je už podstatně víc, ale ještě  nám chybí těch 300 párů volů, což by se mohlo považovat za úspěch, kdyby se to někdy podařilo, protože těch volů tady máme nadbytek.

Ale trochu vážněji, to výročí je opravdu důležité, má svoje stinné i světlé stránky. Pod svatováclavským praporem se bojovalo o národní emancipaci a konec konců Václavské náměstí se svatým Václavem na koni a s hlavními patrony české země je toho důkazem. Nezapomeňme  také, že od  sv.Václava se také odvozoval po německu interpretovaný význam osoby sv.Václava a že se za okupace udělovala Svatováclavská orlice, dokonce i mnohým, kteří se pak po válce za to styděli. Je pravda, že ta Svatováclavská orlice se nepovažovala za znak kolaborace, ale ti lidé, kteří ji přijali byli tím byli trochu poznamenaní,“ uvádí Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

A co současnost a odkaz sv.Václava…

„Možná, že bychom si to výročí mohli připomenout v souvislosti s  projevy, které přicházejí z EU a na kterých se čeští zástupci v EU  dost významně podílem podílejí, říká se tomu vyrovnání s minulostí, ale dost často je to vyrovnávání  se s minulostí Čechů, ale nikoli vyrovnávání se s minulostí  německy mluvícího obyvatelstva na území českého nebo československého státu.

Investice do filmové tvorby, kde se vybírají témata na úkor hrdinského odboje obyvatel zbytkové Československé republiky, ta přemíra úcty k obětem židovského obyvatelstva První republiky je také vlastně znakem toho, že se na ty padlé, kteří měli jinou etnicitu trochu zapomíná a dokonce jsou i někteří uráženi. Například vzpomínka na Ludvíka Svobodu a osud jeho rodiny, která je pohaněna dokonce redaktorem České televize,  je příkladná.

Ale význam svatováclavského výročí je také v tom, že existuje svatováclavský komplex, je to věc , která je v současnosti pod silným tlakem útočnosti  zatvrzelých nepřátel Československa.  A nezapomeňme, že Československo vadí dodnes, zejména z důvodů ekonomických než politických. Sice se mluví o ideologii a českém nacionalismu, ale málo platné, jak všichni víme, jde jenom o ty restituce nejenom církevního majetku, ale i o restituce majetku tzv. české aristokracie, která byla ovšem cizího původu. Že je 25.únor 1948 jako červená čára nepřekročitelná pro restituce,  jak bylo stanoveno po vítězné sametové revoluci, tak už je dávno jen iluzí. Už dávno jsme za tou hranicí a obrazová a verbální agitace ve prospěch změněné minulosti je příliš intenzivní. Doufejme, že neskončíme jako na Ukrajině a že nezačneme oslavovat Mnichov nebo vznik Protektorátu, tak jako když ukrajinská poslankyně chce oslavovat smlouvu mezi ukrajinskou loutkovou politickou reprezentací a Adolfem Hitlerem v roce 1941,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.  

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)